|
|
Za studiemi do Německa
Stuláková, Klára ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vysokoškolské studium v Německu v letech 1918-1933, a sice z pohledu československého studentstva. Je založena především na studiu archiválií z Archivu Univerzity Karlovy a dobové literatury. Pro zasazení do dějinného kontextu jsou využity v prvé řadě dvě obsáhlé monografie, konkrétně Germania docet od Daniely Siebe a Die Alexander von Humboldt-Stiftung und das Ausländerstudium in Deutschland 1925-1945 od Holgera Impekovena. Cílem této práce je statisticky vyjádřit, jak velký počet československých studentů do Německa za studiemi v daném období směřoval. Dále se zaměřuje na politické, finanční a studijní aspekty studia ve výmarské republice i na problémy s integrací československých studentů v německém prostředí. Jak ukázalo studium pramenů, je mezi Čechoslováky nutné důsledně odlišovat Čechy a Slováky na straně jedné od Němců na straně druhé. Mezi těmito národnostními skupinami totiž panovaly zásadní rozdíly, a to nejen v počtech, ve kterých do Německa směřovaly, ale i ve způsobu, jakým byly přijímány tamním obyvatelstvem. Českoslovenští Němci, tzv. Auslandsdeutsche, totiž neváhali ve výmarské republice opakovaně vyvolávat protičeskoslovenské nálady, které měly na jejich slovanské kolegy negativní dopad v podstatě ve všech výše zmíněných aspektech.
|
|
|
Písemnosti Univerzity Karlovy 1938-1945
Veverková, Andrea ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Ratajová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova jako první česká vysoká škola měla a stále má své důležité místo ve společnosti. Její historie je stejně bohatá jako dějiny českých zemí, které svým způsobem odráží. Jedním ze zlomových okamžiků jistě byla doba druhé světové války, která tvrdě zasáhla celé spektrum tehdejší společnosti. Práce se na toto období dívá skrze optiku diplomatiky a snaží se přiblížit každodenní úřední agendu univerzity a jejích fakult. Tato instituce vyššího vzdělávání by bez úřednického aparátu v pozadí nemohla fungovat, jelikož ten zajišťoval administrativní podporu pro rámec jejích činností. Administrativní působení univerzitních úředníků spočívalo především v produkování písemností aktového typu, a to zvláště úřední korespondence, dále také protokolů ze schůzí či vydávání dokumentů upravujících chod univerzity. Jejím cílem je především zjišťování, do jaké míry tento úřednický život na pozadí univerzity přežil období po 17. listopadu 1939, kdy byly vysoké školy v Čechách a na Moravě nacistickými okupanty zavřeny. Bakalářská práce se nejdříve věnuje nástinu dějiny univerzity od počátku až do květnového osvobození v roce 1945. V další části je přistoupeno k diplomatickému rozboru vybraných písemností z vytyčeného období od Mnichovského diktátu po zvláštní letní semestr 1945. Práce se snaží o zachycení...
|
|
| |
|
|
Za studiemi do Německa
Stuláková, Klára ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vysokoškolské studium v Německu v letech 1918-1933, a sice z pohledu československého studentstva. Je založena především na studiu archiválií z Archivu Univerzity Karlovy a dobové literatury. Pro zasazení do dějinného kontextu jsou využity v prvé řadě dvě obsáhlé monografie, konkrétně Germania docet od Daniely Siebe a Die Alexander von Humboldt-Stiftung und das Ausländerstudium in Deutschland 1925-1945 od Holgera Impekovena. Cílem této práce je statisticky vyjádřit, jak velký počet československých studentů do Německa za studiemi v daném období směřoval. Dále se zaměřuje na politické, finanční a studijní aspekty studia ve výmarské republice i na problémy s integrací československých studentů v německém prostředí. Jak ukázalo studium pramenů, je mezi Čechoslováky nutné důsledně odlišovat Čechy a Slováky na straně jedné od Němců na straně druhé. Mezi těmito národnostními skupinami totiž panovaly zásadní rozdíly, a to nejen v počtech, ve kterých do Německa směřovaly, ale i ve způsobu, jakým byly přijímány tamním obyvatelstvem. Českoslovenští Němci, tzv. Auslandsdeutsche, totiž neváhali ve výmarské republice opakovaně vyvolávat protičeskoslovenské nálady, které měly na jejich slovanské kolegy negativní dopad v podstatě ve všech výše zmíněných aspektech.
|
host ::
RSS.